LES, KTERÝ NESOUDÍ - Malá kniha o návratu k sobě
Tam, kde končí hodnocení, začíná klid.
Možná nejde o únavu ze života.
Možná jde o únavu z neustálého hodnocení.
Z pohledů.
Z očekávání.
Z tlaku být víc.
Existuje ale prostor, kde tohle na chvíli mizí.
Kde není potřeba být lepší.
Kde není potřeba nic dokazovat.
🔘 Přečíst ukázku
🔘 Vstoupit do celé knihy (HeroHero)
Možná se necítíte unavení životem.
Možná se cítíte unavení neustálým hodnocením.
Z pohledů.
Z očekávání.
Z tlaku být víc.
Existuje ale prostor, kde tohle na chvíli mizí.
Kde není potřeba být lepší.
Kde není potřeba nic dokazovat.
Přečíst ukázku
Odemknout celou knihu
Kniha, která nehodnotí
Tato malá kniha nevysvětluje, jak být lepší.
Neučí, jak se opravit.
Je tichým návratem zpět.
K místu, kde není potřeba být víc, aby bylo možné být.
Má přibližně 20–45 stran.
Není určena k rychlému přečtení,
ale k zastavení.
Příroda nás neuzdravuje tím, že by něco opravovala.
Uzdravuje nás tím, že nás přestane soudit.
Pro koho je tato kniha
Pro každého, kdo se někdy cítil ne dost.
Pro každého, kdo žije pod tlakem očekávání.
Pro každého, kdo v sobě nese hlas, který neustále hodnotí.
Pro každého, kdo hledá klid, který není podmíněný výkonem.
Pro každého, kdo chce na chvíli vystoupit
ze světa, který všechno měří.
Co v knize najdete
Krátké kapitoly, které se čtou pomalu.
Ne proto, že by byly složité.
Ale proto, že v nich někdy zůstanete déle, než čekáte.
- Stud
- Porovnávání
- Vnitřní kritik
- Přijetí
- Hranice
- Svoboda
- Návrat k sobě
A mezi tím vším:
krajina, která nic nehodnotí.
Ukázka
Stud je zvláštní druh samoty.
Neříká:
"Udělal jsi chybu."
Říká:
"Ty jsi chyba."
A právě proto je tak těžký.
Nevzniká v tichu lesa.
Vzniká mezi lidmi.
Malé dítě běží přes louku.
Směje se, protože ještě neví,
že by mělo být jiné.
A pak se poprvé setká s pohledem, který hodnotí.
A v tu chvíli se něco změní.
Ne svět.
Ale způsob, jakým se začnete dívat sami na sebe.
,,Se mnou je asi něco špatně"
Hlouběji
Někteří lidé nejsou unavení životem.
Jsou unavení tím, že příliš dlouho žili pod pohledem druhých.
Vnitřní kritik není pravda.
Je to hlas, který jste se naučili poslouchat.
A někdy stačí ticho,
aby bylo možné si toho všimnout.
Les nic neví o lidských selháních.
A přesto přijímá všechno.
Co se při čtení děje
Tato kniha nepřidává další tlak.
Neříká, co by mělo být jinak.
Jen pomalu otevírá prostor, kde:
se přestanete opravovat
se zpomalí vnitřní napětí
se objeví úleva
A někdy i ticho,
ve kterém není potřeba nic dokazovat.
Proč vznikla
Tato kniha vznikla jako součást autorské výstavy obrazů,
kterou pořádám na zámku Dobříš.
Výstava propojuje malbu a psychoterapii.
Každý obraz vychází z vnitřní krajiny.
Z prožitků, které nelze vždy říct slovy.
A právě tam, kde obraz nestačí, vznikl text.
Tato kniha je jeho pokračováním.
Obrazy i texty vycházejí ze stejného místa.
Z ticha, ve kterém se člověk přestává snažit být někým jiným.
A začíná si vzpomínat, kým byl dřív,
než začal pochybovat, že je dost.
Každý obraz je krajinou.
Každý text je návratem.
A obojí směřuje k jednomu:
k prostoru, kde není potřeba nic dokazovat.
Slova, která zůstávají
Příroda nás neuzdravuje tím, že by něco opravovala.
Uzdravuje nás tím, že nás přestane soudit.
Louka nikdy neporovnává jeden květ s druhým.
Možná celý život vede jedno tiché hledání.
Najít místo, kde je možné být dost.
Přístup ke knize
Celá kniha je dostupná online.
Všechny kapitoly.
Průběžně nové texty.
Hlubší pokračování.
Odemknout přístup za cenu jedné kávy
Závěr
Možná celý život vede jedno tiché hledání.
Najít místo, kde je možné být dost.
A přitom takové místo existovalo vždy.
Říká se mu krajina.