Derealizace

Většina klientů derealizaci popisuje jako, když  ,,žijí za sklem" . Derealizace je duševní porucha, která se projevuje pocitem oddělenosti nebo nereálnosti ve vnímání svého okolního prostředí. Jedinec s derealizací může mít pocit, že jeho okolí je nepravé, nebo že je oddělený od svého těla a vnímání se stává zkresleným.

Projevy derealizace zahrnují:

• Pocit nepravosti: Jedinec může mít pocit, že jeho okolí není skutečné, že je všechno jeví jako ve snu nebo jako kulisa.
• Oddělení od vlastního těla: Může se projevit jako pocit, že tělo jedince není vlastní, že je od něj odpojené.
• Zkreslené vnímání: Osoba s derealizací může mít zkreslený zrak, sluch nebo jiné smysly a vnímat své okolí jako neostré, zamlžené nebo vzdálené.
• Náchylnost k derealizaci je individuální a zahrnuje různé faktory. Někteří lidé jsou geneticky náchylnější k této poruše, zatímco jiní mohou vykazovat náchylnost na základě traumatických zážitků, úzkosti, stresu nebo užívání určitých léků.

Derealizace může vzniknout z různých faktorů. Mohou sem patřit traumata, těžký stres, úzkost, depresivní porucha, užívání drog nebo mentální a fyzické vyčerpání. Přesný mechanismus vzniku derealizace však zatím není plně pochopen.

Prognóza derealizace je různá u každého jedince. Někteří lidé se touto poruchou mohou vyrovnat bez jakékoli léčby, zatímco u jiných může být porucha dlouhodobá a může vyžadovat řádnou odbornou podporu.

Predispozice k derealizaci může zahrnovat predispozici k úzkosti, depresi nebo jiným duševním poruchám. Genetické faktory nebo rodinná anamnéza těchto poruch mohou také hrát roli.

Dále životní styl a vnější faktory mohou přispět ke vzniku derealizace. Nedostatek spánku, nadměrný stres, nedostatek fyzické aktivity a nezdravá strava mohou ovlivnit duševní zdraví a zvýšit riziko pro vznik derealizace.

Léčba

U své praxi mám zkušenosti, že v některých případech lze léčba zvládnout bez i farmak, může postačit pouze psychoterapie. Jindy se léčba derealizace zpravidla může skládat z kombinace psychoterapie a farmaterapie. Kognitivně-behaviorální terapie může pomoci identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce a naučit se jedince zvládat a snižovat závažnost symptomů. Některé léky, jako jsou antidepresiva nebo anxiolytika, mohou být předepsány ke snížení úzkosti a dalších příznaků spojených s derealizací.

Důležité je vyhledat odbornou pomoc od psychologa nebo psychiatra, pokud se u vás objeví příznaky derealizace. Odborník vám může určit přesně a navrhnout vhodný léčebný plán.

Je třeba připomenout, že každý případ je jedinečný a vyžaduje individuální přístup.

Autor článku: Mgr. Petra Jonášová, DiS.