Jak ovlivňuje vztah rodiče k dítěti 

01.03.2022

Než se dítě narodí, už jej utváří to, jak se matka staví k početí, těhotenství a sama k sobě. Matku ovlivňují její vzorce chování, prostředí, ve kterém vyrostla a ve kterém se nachází. Dále zde hraje důležitou roli otec, jaký má vztah ke své partnerce. Další ovlivňující faktor je jejich sociální situace, zdraví. Těchto faktorů je spousta. Po narození je velmi důležité pouto mezi matkou a dítětem. Pokud má matka negativní vztah sama k sobě, nemusí mít pevnou vazbu k dítěti.

                                                             Pro zdravou sebedůvěru je důležitý vztah mezi dítětem a rodiči - bezpodmínečné přijetí


Děti, kterým byla od rodičů poskytnuta uspokojivá péče, rozvíjejí očekávání, že budou uspokojovány jejich potřeby v mezilidských vztazích a mohou být schopny lépe zvládat negativní emoce. Děti, které zažily odmítnutí od svých rodičů, nebo špatné zacházení, mívají nepřátelské předsudky a sociální deficity při řešení problémů. Děti se tak učí vyhnout odmítnutí, projektují si tato očekávání do svého okolí. (Ehrensaft, 2003)

Jestliže rodič nemá vytvořené citové pouto k dítěti, dochází  u dítěte k narušení sebedůvěry a šrámům na duši, které si může nést do života


U lidí, kteří mají sklony navazovat úzkostné a ambivalentní citové vazby je mnohem větší pravděpodobnost než u lidí vyrůstajících v jistém prostředí, že měli rodiče, kteří z důvodů pramenících z jejich vlastního dětství nebo z obtíží v manželství považovali touhu svých dětí po lásce a péči jako břemeno a reagovali na ně nevhodným způsobem, jako je kárání, moralizování, ponižování. U lidí, kteří trpí úzkostí a vytvářejí úzkostlivé vazby, je vysoká pravděpodobnost, že prožili přerušení rodičovské péče, nebo je rodiče často odmítali. Avšak toto odmítání bylo občasné a částečné, než úplné. V důsledku toho, děti stále doufají v lásku a péči, ale zároveň se obávají přehlížení nebo opuštění. Děti pak stupňují své požadavky na city a pozornost, odmítají být samy. Pokud zůstanou sami, reagují zlostně. Přehlížení a slabá pozornost způsobuje u dítěte zármutek, který bývá reakcí na ztrátu (Bowlby, 2013). 

Autor článku: Petra Jonášová

IČO: 107 78 373
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!