Jak na děti nepřenést svá vlastní traumata - jde se tomu vůbec vyhnout?

Jedním z hlavních kroků je:

• Přijmout a zpracovat svá vlastní traumata než budete mít děti. Pro mnoho lidí může být užitečné navštívit terapeuta nebo psychologa, kteří jim pomohou identifikovat a zpracovat traumatické události z minulosti. Celkově může jít o dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci s odborníky a aktivní prací na sobě samém. Mnoho terapeutů nabízí kurzy a workshopy zaměřené na přípravu rodičů, na výchovu dětí a řešení potenciálních problémů spojených s vlastními traumaty. Tyto kurzy mohou pomoci rodičům rozpoznat své vlastní reakce a traumata a naučit se, jak efektivně komunikovat s dětmi a zacházet s jejich emocemi.
• Dalším hodně důležitým krokem je zhodnotit si za jakým účelem děti chcete. To je velmi důležité. Mnoho žen se mylně domnívá, že dítě jim zlepší život, zvedne sebevědomí, stmelí partnerský vztah. Některé ženy berou dítě jako hračku (s dítětem se předvádějí před okolím typu: ,,podívejte se: moje dcerka začala brzy mluvit", ,,ve školce už umí číst" atd.). Další typ žen chce dítě, aby si pojistily to, že s nimi partner zůstane a zajistil je materiálně, či pro ně byl oporou, protože si nevěří a nejsou vnitřně stabilní v životě. Všechny tyto motivy jsou velmi nevhodné pro pořízení si dítěte a většinou tyto příběhy nemívají šťastné konce, ačkoliv to na první pohled vypadá, že si žena ,,polepší". Nepolepší, většinou přijdou ještě větší problémy. Protože nelze utéct sám před sebou.

Pokud už máte děti, tak je při výchově důležité vytvářet pevné vztahy s dětmi a poskytovat jim bezpečné a podporující prostředí. Komunikace je klíčová – je důležité mluvit s dětmi o jejich pocitech a reakcích na situace, které mohou stresovat nebo traumatizovat. Tímto způsobem mohou rodiče pomoci dětem rozumět svým emocím a zvládat je zdravým způsobem.

Je důležité:

Být empatičtí - Důležité je poslouchat a chápat pocity vašeho dítěte. Buďte trpěliví a podporující, když se dítě snaží vyjádřit své emoce.

Hranice - Je důležité stanovit jasná pravidla a hranice pro správné chování. Buďte důslední ve svých pravidlech a neustupujte, když jde o dodržování pravidel.

Buďte aktivní - Věnujte čas a pozornost svému dítěti. Hrajte si spolu, čtěte knížky, vytvářejte společné zážitky. Děti potřebují cítit, že jsou pro vás důležité.

Oceňujte je a povzbuzujte - Chvalte své dítě za jeho úspěchy a pokroky, ale také ho povzbuzujte, když se mu nedaří. Důležité je posilovat jeho sebevědomí.

Buďte vzorem - Vaše chování má velký vliv na vaše děti. Buďte jim inspirativní tím, že ukážete dobrý příklad a správné chování.

Respektujte individualitu – Každé dítě je jedinečné a má své vlastní potřeby a zájmy. Respektujte tyto rozdíly a podporujte své dítě v jeho osobním rozvoji.

Buďte trpěliví - Výchova dětí je dlouhodobý proces a přináší mnoho výzev. Buďte trpěliví a nezapomínejte, že se vaše dítě učí a vyvíjí.

S dodržováním těchto principů a s láskou a porozuměním můžete vytvořit pevný a zdravý vztah s vašimi dětmi a pomoci jim vyrůst v šťastné a sebevědomé jedince.

Jestliže už dítě máte a cítíte, že máte tendence své obtíže přenášet na dítě:

• Osvědčuje se, když máte v rodině osoby, nebo známé, kteří mají vaše dítě rádi a fungují vyváženě. Je důležité, aby vaše dítě mělo i jiné vzory v okolí, než pouze primární rodinu, která nefunguje dostatečně dobře. Například když úzkostlivá matka bude neustále dokola stresovat dítě, aby bylo opatrné, bude jej strašit, že se mu něco stane, tak je užitečné mít například vnitřně vyrovnanou tetu, která zlehčí situaci a svým přístupem zbaví dítě úzkosti, jenž je přenášena z matky na dítě. Dítě díky tomu vidí, že se situace dá řešit i jinak, než ji řeší matka.
• Je důležité, aby jste se naučili oddělovat to, co je vaše projekce a co patří dítěti. Například se často stává to, že některé rodiče si projektují svá přání do potomků. Například lpí na tom, že dítě musí mít samé jedničky, hrát hokej a musí být úspěšné. Ale dítěti mohou stačit i dvojky a bude toužit spíše po rodinné pohodě, klidu a lásce, než po nějakém drilu). Nátlaky do něčeho, co dítě nechce, mohou být traumatizující.
• Mnoho matek je vnitřně nestabilních a mateřství je vyčerpává, jsou unavené, když se například malé dítě se učí lézt, chodit, zkoumat svět okolo sebe. Rozzlobí je, když dítě něco rozhází, rozbije a pak na něho křičí, nebo dokonce jej uhodí. Malé dítě neví, co dělá, pouze zkoumá svět. Tento přístup může dětem vytvořit traumata a úzkosti. Proto je důležité učit se dívat na dítě a na rodinu jako na někoho, komu vy něco předáváte, milujete ho a dáváte mu prostor pro rozvoj.

Další častý nešťastný příklad ze života bývá, když je matka rozčílená na dítě, protože se například ve třech letech se obléká pomalu, musí mu pomoct a trvá hodinu, než se s ním dostane ven, pak je zklamaná, že venku strávili kratší dobu, než ona si přála. Dítě pak má pocit, že dělá něco špatně a přiživuje se pocit méněcennosti. Zkuste se situaci dívat nesobecky, tak, aby Vám nešlo o sebe, ale učit se mít radost, že trávíte čas s rodinou, dítětem a zkuste se učit být šťastná už jen z toho, že svému dítěti poskytuje oporu při jeho prvních zkušenostech v životě atd.

• Je důležité mít dosycené vlastní potřeby a učit se být v situacích při výchově dítěte a s partnerem nesobečtí, radovat se z blízkosti, nikoliv řešit, co mi dali, vzali, nedali apod. Jak se říká: ,,Dej a bude ti dáno", ,,přej a bude ti přáno". Pokud nasměrujete pozornost tímto směrem, bude se Vám to od Vaší rodiny vracet v podobě lásky a péče o Vás. Pokud si člověk vybere tu druhou cestu, bude se na rodinu dívat jako na někoho, kdo mu bere a vysává energii, připadat si jako otrok, bude podrážděný, nebude se mu to vracet zpět v podobě lásky, soucitu, ale naopak se bude vracet sobeckost, chlad a nepochopení.
• 
  

Autor článku: Mgr. Petra Jonášová, DiS.